Jak směrnice o energetické náročnosti budov zapadá do Zelené dohody?

Evropská unie stanovila strategický program pro boj proti změně klimatu a přeměnu evropské ekonomiky na klimaticky neutrální, zelenou a spravedlivou společnost. Evropský zákon o klimatu (2021) právně zavazuje EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů (GHG) nejméně o 55 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Evropské budovy se podílejí 40 % na spotřebě energie a 36 % na přímých a nepřímých emisích skleníkových plynů souvisejících s energií. Energetická krize zároveň ukázala, jak důležité je zahájit masivní vlnu renovací evropských budov, aby se snížily účty spotřebitelů za energii a zmírnila energetická chudoba. K dosažení těchto cílů musela EU revidovat hlavní stavební zákon, směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), a další oblasti, aby je sladila s novými ambicemi.

Po dvou letech diskusí dosáhly orgány EU (Evropský parlament, Komise a Rada) v prosinci 2023 kompromisu ohledně směrnice, který byl v březnu a dubnu 2024 oficiálně schválen Evropským parlamentem a Radou ministrů životního prostředí a 8. května 2024 zveřejněn v Úředním věstníku EU. Nyní budou muset členské státy EU směrnici uplatňovat do konce května 2026 (s výjimkou případů, kdy jsou uvedeny jiné konkrétní lhůty pro ustanovení).

Jaký je plán s fosilními palivy?

Zastavení dotací a jejich postupné ukončení

Dotace na samostatné kotle na fosilní paliva budou od roku 2025 zakázány.

Členské státy EU musí nastínit, jakým způsobem budou dekarbonizovat topné systémy s cílem postupně do roku 2040 ukončit používání fosilních paliv při vytápění a chlazení. To vytváří jasný právní základ na úrovni EU, na jehož základě mohou členské státy stanovit požadavky na výrobce tepla, druh používaného paliva nebo minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů, který je pro vytápění vyžadován.

Všechny budovy s nulovými emisemi do roku 2050

Cílem je dosáhnout toho, aby do roku 2050 byl veškerý evropský fond budov s nulovými emisemi, tzv. budovy s nulovými emisemi (ZEB), s průběžnými cíli:

• Od roku 2028: Všechny nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů by měly být ZEB.
• Od roku 2030: Všechny nové budovy v soukromém i veřejném vlastnictví by měly být ZEB.
• 2040: Členské státy stanoví další průběžné cíle pro stávající budovy na vnitrostátní úrovni ve svých národních plánech renovace budov.

Jak bude renovace podporována?

Minimální standardy energetické náročnosti

Každý členský stát bude muset přijmout vlastní národní trajektorie pro snížení průměrné spotřeby primární energie v obytných budovách:

1. do roku 2030 o 16 % (ve srovnání s úrovní v roce 2020);
2. do roku 2035 o 20-22 % (ve srovnání s úrovní v roce 2020) .

Aby se zajistilo, že budovy s nejhoršími parametry v EU budou postupně renovovány, směrnice EPBD stanoví, že nejméně 55 % snížení průměrné spotřeby primární energie by mělo pocházet z renovace 43 % budov s nejhoršími parametry v každé zemi. Finanční pobídky na renovace se zaměří (přednostně) na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení.

U nebytových budov by postupné zlepšování mělo vést k renovaci alespoň 16 % budov s nejhoršími parametry do roku 2030 a 26 % těchto budov do roku 2033. Pro určité kategorie budov jsou stanoveny výjimky, aby se přizpůsobily národnímu fondu budov.

Tepelná čerpadla jako řešení?

Úloha tepelných čerpadel

Většina spotřeby energie v domácnostech v EU (80 %) pochází z vytápění, chlazení a ohřevu teplé vody. Proto, aby se Evropa stala odolnější, je třeba budovy v EU renovovat a očekává se, že tepelná čerpadla se stanou rozšířeným řešením pro nové i stávající budovy.

Tepelná čerpadla se liší od běžných topných systémů, jako jsou plynové kotle a pece, protože k vytápění nespalují fosilní paliva a k provozu systému potřebují pouze elektřinu. Tepelná čerpadla jsou energeticky účinnější než kotle, snižují účty za energii a výrazně snižují emise CO2. Kromě toho mají tepelná čerpadla výhody, jako je univerzálnost instalace, kompaktnost a ekologičtější varianta, což z nich činí atraktivní volbu pro náhradu kotlů pro domácí i komerční využití.

Společnost Panasonic je připravena přispět k udržitelnějšímu stavebnímu fondu

Vysoce účinná a udržitelná řešení pro vytápění a chlazení, která poskytuje společnost Panasonic, jsou nezbytnou, a dokonce nutnou součástí tohoto přechodu. Nejen k roku 2050, ale také k dosažení průběžných cílů již do roku 2030 a 2040.

Tyto důležité politické signály potvrzují závazek společnosti Panasonic investovat do komfortních a udržitelných řešení pro obytné i nebytové budovy, které se stále rozšiřují. Dokladem toho je nedávné uvedení nového vysoce inovativního tepelného čerpadla vzduch-voda Aquarea T-CAP M Series. Jednu z největších bariér v současném evropském bytovém fondu představují vícebytové budovy. Řada T-CAP M má výkony 20 / 25 / 30 kW a lze ji škálovat až do 300 kW. Je kompatibilní se stávajícími otopnými tělesy, díky čemuž je vhodná pro modernizaci vícebytových i lehkých komerčních budov. Dokáže vyrobit topnou vodu o teplotě 75 °C i při venkovní teplotě -15 °C.

Zařízení dodávaná společností Panasonic hrají důležitou roli také při dekarbonizaci nebytových, zejména komerčních budov. Nově uvedené tepelné čerpadlo ECOi-W AQUA G-BLUE, reverzibilní tepelné čerpadlo vzduch-voda, posouvá naše komerční portfolio o další krok.

Chytrá řešení

Dalším klíčovým trendem je rozvoj systémů automatizace budov, monitorovacích a řídicích zařízení, které umožňují majitelům, správcům, obyvatelům a spotřebitelům budov získat větší přehled a zapojit se do provozu jejich systémů vytápění, chlazení, větrání a přípravy teplé vody, hrát aktivnější roli a zlepšit komfort pro koncové uživatele. Společnost Panasonic se snaží neustále nabízet různá propojená řešení a nedávno oznámila partnerství s německým poskytovatelem řešení pro řízení spotřeby energie, společností tado°, které tuto spolupráci ještě posílí.

Společnost Panasonic nabízí celou řadu zařízení pro vytápění a chlazení pro obytné i nebytové budovy, která jsou nezbytná pro umožnění přechodu na novou energetiku v budovách a splnění cílů Zelené dohody, jejichž cílem je eliminovat emise uhlíku z evropského fondu budov do roku 2050. Neustálé investice společnosti Panasonic do inovací a růstu portfolia ukazují odhodlání a důvěru společnosti v dosažení tohoto cíle.